Laser Partner Web Site
PREVIOUS ARTICLE Oficiální orgán
Společnosti pro využití
laseru v medicíně ČLS JEP
Official paper
of the Czech Society for
the Use of Laser in Medicine
NEXT ARTICLE
 
Vydáváno s oficiální odbornou podporou EMLA

Edited under official scientific support of EMLA
 
  www.laserpartner.cz
On-line česká verze: ISSN 1213-1156
www.laserpartner.org
On-line English version: ISSN 1213-3027
 
    UPClinixperience - všechny ročníky
      2000 PDF file (145 KB)
        
  1. Neinvazivní laser ve stomatologické praxi (8.9.2000)
  2.  PDF file (178 KB)

Neinvazivní laser ve stomatologické praxi

MUDr. Jiří Pleschinger
DENIKA, spol s r.o., Praha 5

Oblast dutiny ústní byla jednou z prvních, kde byl aplikován biostimulační laser. Na základě desetiletých zkušeností s touto podpůrnou terapeutickou metodou vznikl tento článek.

Dutina ústní je místem, kde přichází v úvahu aplikace biostimulačních technik jako velmi vhodná pro svou snadnou přístupnost, spolupráci s pacientem a zejména pak pro svou velkou různorodost biologického materiálu. V dutině ústní a jejím okolí se setkáváme s možností aplikace terapeutického laseru na:

  • Měkké tkáně = sliznice

  • Měkké tkáně = svalové partie

  • Měkké tkáně = kůže

  • Tvrdé kostní tkáně = kost

  • Tvrdé zubní tkáně = zuby

  • Kloubní partie = čelistní kloub


Takovou variabilitu biologických struktur v jedné malé lokalitě nenajdeme nikde jinde na lidském těle.

Na našem pracovišti k terapii používáme dva typy laserů. Jednak He-Ne lasery o výkonu 2 - 5 mW a jednak polovodičové lasery s výkonem 10 mW a 20 mW od několika výrobců. Lasery mají k disposici jak kontinuální tak i proměnný pulsní paprsek.

Naše zkušenosti nás vedou ke konstatování, že v dutině ústní používáme jak kontinuální tak i pulsní paprsek. Doba ozařování se pohybuje cca od 3 do 5 minut s vyzářením dávky 0,5 - 3,0 J/cm2. Ozařujeme z bezprostřední blízkosti. Pro ozařování sliznic volíme He-Ne laser a pro ozařování tvrdých tkání volím infračervený polovodičový laser s vyšším výkonem (10 - 20 mW). Frekvence pulsního paprsku se řídí charakterem daného onemocnění.

Pacienty si můžeme rozdělit do dvou kategorii, na ty, kteří již s touto metodou léčby přišli do styku (sami ji vyhledávají) a na pacienty, kteří podstupují tuto terapii poprvé. U nových či prvních pacientů považujeme za nezbytně nutné je seznámit s celou problematikou léčby. Jednak je ubezpečit, že tato metoda je naprosto bezpečná a úplně nebolestivá. Dále musíme pacienta informovat o tom, že se jedná o podpůrnou metodu, která pomůže jeho vlastnímu organismu s onemocněním bojovat (viz základní efekty neinvasivní laseroterapie - analgetický, protizánětlivý, biostimulační). V žádném případě nemůže pacient očekávat, že po ozáření dojde k zázračnému vyléčení.

Měkké tkáně dutiny ústní a jejího okolí

Dutina ústní a její měkké tkáně jsou místem, kde se setkáváme s :

  • lokálními projevy řady celkových onemocnění

  • doprovodnými symptomy celkových onemocnění

  • onemocněními specifickými pro tuto anatomickou oblast

Tato onemocnění a symptomy jsou často ve spolupráci s další terapií, a jindy zase samostatně, velmi dobře ovlivnitelné pomocí biostimulačních laserů. Znovu připomínáme, že je nutno si však uvědomit, že biostimulační terapie je terapií roborativní (podpůrnou) a ne všespasitelným lékem a proto je vždy namístě další kausální léčba. Je pouze na znalostech a zkušenostech ošetřujícího lékaře při volbě kausální terapie. Protože se jedná o techniku a metodu relativně novou a mladou dochází často k nadhodnocení možností této metody nebo i nevhodné aplikaci, což ve svých důsledcích vede k neúspěchu terapie a k zatracení této metody jak ze strany lékařů tak i pacientů. 

V uplynulém období jsme ošetřily stovky pacientů se slizničními afekcemi jak dospělých tak i dětí s většími či menšími úspěchy. 

V dětské populaci se v našem souboru nejčastěji vyskytovali jedinci u nichž došlo z různých příčin k poruše obvyklého prostředí v dutině ústní. Dětského pacienta přivedli rodiče nespolupracujícího se spontánními bolestmi v dutině ústní a s nemožností přijímat potravu. Celý klinický obraz probíhal pod obrazem stomatitidy včetně cheilitidy. Na takovýto stav velmi dobře terapeuticky působí biostimulační laser. Výhodou je, že po obvyklém vyšetření se jedná o terapeutický postup, který vždy vedl k úspěchu a nezpůsoboval žádné vedlejší problémy (bolest, nefyziologická poloha apod.) při léčbě a to vedlo velmi rychle k vytvoření důvěry u malého pacienta.

Nemůžeme se vyjádřit k poúrazovým záležitostem protože tyto nejsou na našem pracovišti ošetřovány, ale pokud se jedná o dětského pacienta tak vnímavost k této terapii u všech našich pacientů byla vysoká a za 10 let jsme se nesetkali s dětským pacientem, který by na tento způsob terapie nereagoval pozitivně.

V dospělé populaci je variabilita a možnosti terapie podstatně větší. V začátcích naší činnosti jsme biostimulační laser používali zejména na herpes simplex labialis, relativně časté, opakující se onemocnění postihující pacienty všech věkových kategorií a projevující se nejprve v prodromálních stádiích neurčitým pálením, napětím a bolestmi v oblasti budoucí kožní či slizniční eflorescence. Následuje výsev puchýřků, které však velmi záhy praskají (často za přispění pacienta) a objevuje se erose s exudací mnohokrát i krvavou a velmi špatně se hojící krustou. Kromě zdravotních obtíží způsobuje toto onemocnění a dá se říci i častěji sociální problémy vzhledem k lokalisaci a zjevu. Za dobu našeho používání biostimulačního laseru v ordinaci byly ošetřeny již stovky pacientů s tímto onemocněním s velkým úspěchem (téměř 100%) a v současné době je ošetření tohoto onemocnění považováno v ordinaci za rutinní metodu, o které nevedeme žádnou zvláštní statistiku.

Postupně se získáváním zkušeností jsme rozšiřovali spektrum slizničních eflorescencí a tak byla prováděna laser terapie těchto chorobných stavů: Angulí infekciosi - biostimulace zlepší stav, ale pokud není ošetřena primární příčina onemocnění recidivuje. U Stomatitis aphtosa se léčebné úspěchy dostavují cca u 4/5 ošetřovaných pacientů. 

Požadavek k odstranění jizev z obličejové části bývá rovněž velice častý. Zde musíme problematiku rozdělit do dvou skupin. Jednak na solitární jizvy třeba i velkého rozsahu a jednak malé mnohočetné jizvičky (např. po poranění rozbitým čelním oknem automobilu). Biostimulační léčba obou je sice stejná, ale úspěšnost léčby je u malých jizviček podstatně nižší protože počet návštěv a dlouhodobost značně časově zatěžuje pacienta a nakonec ho odradí od další léčby.

Měkké tkáně v dutině ústní jsou vnímavé ke světelné terapii biostimulačním laserem prakticky všechny a při všech onemocněních. Díky prostupnosti laserového záření do tkání jsou ovlivnitelné prakticky v celém rozsahu. To je důležité vědět, aby nedocházelo k ozařování tumorosních afekcí a pigmentovým naevům. 

Tvrdé tkáně dutiny ústní a okolí

U tvrdých zubních tkání musím na prvním místě konstatovat, že právě zde se zásadně jedná o podpůrnou terapii, která nenahrazuje standardní léčebné postupy, ale pouze je vhodně doplňuje a zefektivňuje. My jsme začínali s aplikaci biostimulačních laseru na citlivé zubní krčky (Hypersensibilitas dentinalis) a můžeme konstatovat že tato metoda je úspěšná cca u 90% našich pacientů a po cca 3 aplikacích dochází k vymizení příznaků. Terapii jsme byli nuceni opakovat u některých pacientů, ale nejdříve po jednom roce.

U tvrdých zubních tkání pacient očekává od biostimulace laserem snížení bolestivosti při zákroku. Celková analgesie při ozáření tvrdých zubních tkání před jejich preparací je však podle mého názoru, pokud k ní dojde, dost nevýrazná a prakticky pro ošetření nepoužitelná. Ve většině případů očekáváme, že se tak děje zvýšením prahu bolestivosti.

Zjistili jsme, že velmi často (prakticky ve všech případech) při pulpitis acuta a také u úrazové pulpa aperta po ozáření dochází k úplnému ústupu bolestivých příznaků. Toto je však časově omezeno na maximálně 24 hodin.

Velmi dobré zkušenosti máme s aplikaci biostimulačního laseru na bolestivou reakci po ošetření kořenových kanálků definitivní výplní. V tomto případě lze konstatovat 95% úspěšnost.

Mezi onemocnění kde volím aplikaci biostimulačního záření patří onemocnění dolor post extrakcione (Alveolitis sicca, alveolitis purulenta). Po klasickém standardním ošetření zanořím světlovod s kulovitou vyzařovací charakteristikou přímo do postextrakční rány. Dojde ke zkrácení doby potíží u pacienta cca o 1/2 oproti neozářené postextrakční ráně.

Používáme laser při malé ambulantní stomatochirurgii. Záření aplikujeme nejen před započetím chirurgického zákroku a po něm, ale i během chirurgického zákroku většinou po toaletě rány před suturou.

Za velmi spornou otázku považujeme aplikaci biostimulačního laseru na onemocnění obyčejně označované jako parodontosis. Akutní záněty dásní jsou dobře ovlivnitelné v součinnosti s ostatní terapií biostimulačním laserem. Úspěch ozaření při chronickém zánětu a to zejména při regeneraci kosti a znovupřihojení gingivy bych považoval z vlastní skušenosti (i když v literatuře jsou popisovány kladně hodnocené případy) přinejmenším za diskutabilní.
Ostatní aplikace ve stomatologické ordinaci

Jednou z dalších možných aplikací v orofaciální oblasti je ozařování temporoman-dibulárního kloubu. Pro tuto aplikaci používám polovodičové lasery s výkonem 20 mW. Soubor našich pacientů je však tak malý, že si nedovolím z něj udělat nějaký závěr.

Na posledním místě bych se chtěl zmínit o tom, že nejenom pacienti stomatologických ordinací jsou ošetřováni laserem, ale používají ho také pro svou vlastní potřebu i zaměstnanci a zejména lékaři. Všichni stomatologové vědí, v jak nepřirozené poloze celý den pracují a všichni také vědí, jaká bolestivost páteře s vystřelováním do celého hrudníku a břicha se objevuje. Stimulace bolestivých zón v okolí páteře, včetně akupunkturních bodů, vede velmi často ke zmírnění až odstranění potíží.

Nejčastější dg. ošetření biostimulačním laserem :

Diagnosa Dávka
J/cm2
Průměrný 
počet 
návštěv
Počet 
pacientů
Úspěšnost
Dolor post extrakcione 0.5 - 1.00 5 386 72 %
Angulí infekciosi 0,4 - 0,7 3 153 81 %
Herpes simplex 0,3 - 0,5 3 850 92 %
Citlivé zubní krčky 1,0 - 1,2 3 - 5 1184 95 %
Stomatitis 0,3 - 1,0 3 - 10 422 87 %
Decubitus 0,3 - 0,5 3 - 5 239 85 %
Dentitio difficilis 3,0 - 5,0 3 682 75 %
Preparační citlivost 1,0 - 1,5 1 80 15 %
Parodontosis 1,0 - 1,5 10 - 20 404 15 %
Periodontitis 1,0 - 2,5 3 - 5 317 95 %
Pulpa aperta 0,5 - 0,7 1 26 98 %


Tento článek měl za úkol obecnou formou upozornit kolegy na možnosti biostimulační laserové terapie ve stomatologické ordinaci po získání určitých zkušeností a neklade si za úkol vysvětlovat techniku terapie a její provádění.




Typická aplikace terapeutického laseru ve stomatologii.

Praha, 8. září 2000

*****
Sponzorováno / Sponsored by:


© 1999-2003, Frýda, Praha. All rights reserved. Email: editor@laserpartner.cz .