|
| |||||||||||||||
|
|
Společnosti pro využití laseru v medicíně ČLS JEP |
of the Czech Society for the Use of Laser in Medicine |
|
||||||||||||
Vydáváno s oficiální odbornou podporou EMLA |
Edited under official scientific support of EMLA |
||||||||||||||
|
www.laserpartner.cz
On-line česká verze: ISSN 1213-1156 |
www.laserpartner.org
On-line English version: ISSN 1213-3027 |
||||||||||||||
Laserová terapie jako prevence ve stomatologiiDr. Rosane Lizarelli, D.D.S., Riberao Preto, SP, BrazílieE-mail: lizarelli@neomundi.com.br Společně uveřejněno v Laser Partner a Laser World (www.laser.nu)
AbstraktHlavním předmětem mého výzkumu v rámci laserové terapie byla možnost jak snížit bolest a obavy pacientů pomocí aplikací laseru. Tento článek se zabývá nízkovýkonovým laserem jako nepostradatelným a nenahraditelným nástrojem v ordinacích dnešních stomatologů a zaměřuje se na tento novátorský terapeutický prostředek a jeho preventivní funkci.
*** Používání nízkovýkonové laserové terapie prokázalo klinicky výborné výsledky. Pokud jde o široce diskutované hojení tkáně, tam vykazuje až trojnásobné urychlení hojivých procesů, zejména u pacientů s fyziologickými poruchami. Lze ji tedy považovat za důležitou preventivní proceduru. Navíc se tím zkracuje délka pacientovy neschopnosti způsobené poraněním, ať už po chirurgickém zákroku či bez něho. Tato skutečnost přináší úlevu, které může být dosaženo pouze nízkovýkonovým laserem. Moje dvojitě slepá studie srovnávala skupinu ošetřovanou bez laseru pomocí systémových analgetických medikamentů se dvěmi dalšími skupinami pacientů s laserem: jedna skupina byla ozařována laserem pouze po chirurgickém výkonu, druhá s laserovou terapií před a po výkonu. Tato studie objasnila, že terapie laserem 790 nm s dávkou 1,5 J/cm2 byla při zvládání bolesti i otoku stejně účinná jako konvenční medikace, pokud jde o analgetický a protizánětlivý efekt. K uskutečnění této studie bylo v průběhu absolventského kursu implantologii a protetiky vybráno 45 klinických případů. Výběr byl založen na písemném souhlasu pacienta, který byl zodpovědný za docházku v průběhu péče a rovněž za dodržování pravidel nastavených metodologií výzkumu. Všem pacientům byla podávána preventivní systémová antibiotická medikace, která pokračovala po 6 dnů po zákroku, buď na bázi penicilinu anebo u alergiků na bázi clindamicinu. Ze nízkovýkonových laserových zařízení jsme si vybrali polovodičovou GaAlAs diodu, vyzařující v blízké infračervené oblasti na 790 nm s výkonem 30 mW. Vyzařování je kontinuální a forma aplikace kontaktní s tkání gingivy, oblast aktivní plochy krystalu je 0,13 cm2. Pacienti byli rozděleni do tří různých skupin po 15 klinických případech následujícím způsobem:
Skupina III byla zpracována na základě studie Niccoli Filha (1995), využívající nízkovýkonové laserové záření k prevenci. Všechny aplikace byly prováděny s použitím stejných parametrů pokud jde o dávky energie. Prováděl je stejný operátor a způsob aplikace spočíval v rovnoměrném přejíždění celé ozařované oblasti, která by měla být pokud možno suchá, aby docházelo pouze k minimálnímu odrazu světelné energie a aby tato energie byla beze ztrát absorbována do tkáně. Špička laserové sondy, která se dotýkala tkáně, byla chráněna hygienickým plastem pro zabránění přenosu infekce (jako v klinických podmínkách), což sice vedlo ke ztrátě 10 % energie, ale tato ztráta nebyla podstatná. Délka trvání každé aplikace byla vypočtena v souladu se vzorcem hustoty energie. Plocha každého klinického případu byla zkalkulována s přihlédnutím ke klinickému radiografickému vyšetření a k aktuálnímu operačnímu poli. Zvolená hustota energie byla založena na studiích Kubasové, které říkají, že energie 0,5 - 5,0 J/cm2 je dostatečná pro dosažení analgetického a biostimulačního efektu. Zvolili jsme tedy hustotu energie 1,5 J/cm2. Hodnocení bolestivosti a otoku bylo prováděno vždy stejným klinickým pracovníkem v rozsahu ihned po operačním výkonu a 72 hodin po něm, při vyšetření se posuzoval subjektivní stupeň bolestivosti spolu s analýzou edematické tkáně. Když jsme ozařovali danou oblast před chirurgickým výkonem, jak navrhoval Niccoli Filho (1995), věřili jsme, že "připravujeme" buňky hlavně pro uvolnění chemických mediátorů, zejména histamin, tím, že zvyšujeme vaskulární permeabilitu. Podle Ovsiannikova tato procedura stimuluje imunitní systém. Michailov a Denisov porovnávali 112 pacientů s karcinomem žaludku IV stupně, rozdělených do tří skupin: 32 pacientů absolvovalo LLLT před operací, 38 podstoupilo LLLT po operaci a 29 pacientů nemělo LLLT vůbec. Případy s využitím laserové terapie byly o něco účinnější. LLLT stimulovala T-buňky tvořící rozety a T-helper buňky a podmiňovala snížení T-supressorových buněk. Délka přežití se u pacientů LLLT ve srovnání s kontrolní skupinou prodloužila. Statistická analýza byla provedena k exaktní kontrole zřetelně pozorovatelných klinických nálezů. Zvolili jsme neparametrický Wilcoxonův test, který porovnává rovnost vzorků, stupeň významnosti byl na úrovni 5,0 % (Viz Tabulka). S ohledem na citlivost na bolest jsme nepozorovali ihned po operačním výkonu a 72 hodin po něm významné statistické změny při porovnávání Skupin I a II, resp. I a III. Přesto vykazuje Skupina III v okamžitém pooperačním hodnocení tendenci k významnosti a naznačuje vyšší hodnoty než Skupina II. Pokud jde o vznik otoků, posuzovali jsme Skupiny I a III. Ani tam jsme nepozorovali výrazné statistické rozdíly okamžitě po výkonu a 72 hodin po něm. Naopak ve stejném sledování Skupin I a II se jevila výrazná tendence k významnosti.
Tabulka - Statistické výsledky se stupněm významnosti na úrovni 5 %, Tc = 138
V souladu s aplikovanou metodologií a se získanými výsledky použití nízkovýkonového laseru u pacientů s implantáty ukázalo:
Otázkou tedy je: Proč nepřipravujeme cílovou tkáň na trauma preventivním ozařováním nízkovýkonovým laserem ?
Reference
***** © 1999-2003, Frýda, Praha. All rights reserved. Email: editor@laserpartner.cz . | |||||||||||||||